Jedná se o nenáročnou bylinu. Semena klíčí po 2 - 3 dnech. Dobře se pěstují na vatě. Sklízí se mladé děložní lístky, a to asi po deseti dnech odřezáváním horní části natě, rostliny rychle dorůstají. Může se pěstovat po celý rok. K pěstování postačí nasypat semena na vlhkou vatu či jiný substrát a ten udržovat vlhký.
Listy řeřichy mají chuť podobnou ředkvičce. Jemně nasekaná se přidává do pomazánek nebo do zeleninových salátů, je možné přidat ji do omáček či paštik. Tepelnou úpravou ztrácí vitamín C a též typickou chuť. Využívá se i ke zdobení obložených mís. Jako koření byla používána ve Starém Římě.
Tento druh zeleniny je odolný proti menším mrazům a proto vydrží na záhonu i přes zimu. Není náročný na pěstování. Obsahuje mnoho draslíku, manganu, vitaminu B1 a hlavně vlákniny, ale také síru, proto je třeba množství omezit. Má velice pozitivní vliv na zdraví a kondici.
Toho, aby čekanka měla puky, docílíme tzv. rychlením, kde, podobně jako třeba ještě u chřestu, zahrnujeme předpěstované kořeny čekanky bez listů vrstvičkou půdy a necháme je takto ve tmě růst po dobu 5-8 týdnů. Nové listy, které vyrostou ve tmě, jsou bílé a nepřevažuje u nich hořká chuť, jak je tomu u listů, které vyrůstají běžným způsobem. Tato metoda pěstování byla objevena náhodně ve třicátých letech osmnáctého století v Belgii.
Vzhledem ke svojí náročnosti u nás není pěstování čekanky za účelem sklizně puků, stejně tak jako pěstování chřestu, příliš rozšířené. Za největšího pěstitele čekankových puků je hned vedle Belgie považována Francie.
Přihlášení je pohodlné a rychlé, nebudete muset vyplňovat žádné další údaje, budete moci přispívat do poradny nebo se účastnit diskuzí.
Nechceme žádné Vaše osobní údaje, ověřujeme Vás jen podle jména a emailu.