Zahrádkářský kalendář

RADY A TIPY PRO
Březen, 14.týden

Na co bychom neměli tento týden zapomenout?

Předpěstovanou košťálovou zeleniny vysazujeme ven

Brokolice, květák, kapusta, růžičková kapusta, zelí a další košťálová zelenina obsahují isothiocyanáty, to jsou látky, které působí proti rakovině – působí proti enzymům vedoucím ke vzniku nádorových buněk a mohou přispět k prevenci rakoviny. Dále dusičnany a dusitany obsažené v košťálové zelenině mohou pomoci osobám po infarktu k rychlejšímu zotavení, tyto sloučeniny omezují rozsah a míru poškození srdce. Obsahuje dále velké množství látek, které chrání buněčnou DNA před poškozením. Košťálová zelenina je všeobecně bohatá na vlákniny, minerální látky (fosfor, vápník a draslík) a vitamíny B, C, provitamín A a kyselinu listovou.

Vyséváme cukety

Semenáčky se mohou předpěstovat v kelímcích nebo se semena vysazují rovnou do venkovní půdy. Při hojnosti zálivky a hnojení rostliny rychle mohutní. Po 5-6 týdnech se objevují samčí květy, po dalším týdnu samičí a první plody se tak dají sklízet už za 60-65 dnů od výsevu.

Rostliny netrpí mnoha škůdci ani chorobami, jen vzácně padlím okurkovým.

Pokračujeme ve výsevu kopru

V současnosti se pěstuje na zahradách a na polích především jako významné koření a zelenina. Ke zdárnému vývoji potřebuje slunce a teplo, vzhledem ke své křehkosti by neměl být vysazován na větrných místech. Jinak je to rostlina na pěstování nenáročná, na zahrádce se často množí samovýsevem. Nenáročný je i na půdní podmínky, prospívá i ve velmi chudé půdě - vyhovují mu půdy hlinité, propustné a lehčí s dostatečnou zásobou živin, naopak nesnáší půdy těžké a zamokřené, vhodné nejsou ani suché polohy a kamenité půdy. Je citlivý na hnojiva obsahující chlór. Při cíleném pěstování se vysévá záhy od března do konce července nahusto do řádků 20 cm vzdálených. Za 6 týdnů po výsevu již můžeme sklízet nať. Kopr je jednoletá rostlina a rostliny z prvních jarních výsevů přinášejí semena v témže roce na podzim.

Pro předpěstování vyséváme melouny

Meloun je plodina s vysokými nároky na teplo, citlivá na kolísání teplot, déle trvající deště a větry. Vyžaduje lehčí, záhřevné humózní půdy, dobře zásobené živinami.Pěstujeme jej v nejteplejších oblastech, výhodné je mulčování půdy folií.Vysazujeme v polovině května z předpěstované sadby do sponu 90-120 x 40-50 cm. Zavlažujeme většími dávkami vody.

Začínáme s pěstováním patizónů

Pěstují se ze semen setých brzy z jara do vlhké půdy. Mají se přihnojovat nejlépe kompostem, lze i umělými hnojivy. Vegetační doba je 70 dní. Je lépe sklízet plody nedozrálé, pak vydrží delší skladování.

Patizony jsou upravitelné mnoha způsoby. Vaří se v páře či ve vodě, dusí, smaží i pečou.

Pěstujeme pór

Ozimé odrůdy vyséváme začátkem května. Za 5-6 týdnů ztlustlé sazenice přesadíme na pěstební záhon do připravených rýh. Zeminu přihrnujeme ke krčkům, na začátku zimy jsou už silné sazenice v nakopčených brázdách. Vegetační dobu je přes 200 dnů. Část úrody můžeme už sklidit, zbytek ponecháme v zemi až do jara. Ozimé odrůdy, například Arkansas, Blizzard, Pollux, Seelandia či Elefant snesou mráz i přes –15 °C a sklizeň je i přes 50 kg póru z každých 10 m2 plochy. Podzimní a letní odrůdy vysáváme již koncem dubna, začátkem června je přesazujeme k dopěstování a koncem léta (vegetační dobu mají do 150 dnů) a během podzimu je sklízíme.

Přihlaste se snadno pomocí Facebooku

Přihlášení je pohodlné a rychlé, nebudete muset vyplňovat žádné další údaje, budete moci přispívat do poradny nebo se účastnit diskuzí.

Přihlásit se Facebookem

Nechceme žádné Vaše osobní údaje, ověřujeme Vás jen podle jména a emailu.

Tipy pro zahradničení, kalendář a vaše otázky
Informace o zpracování osobních údajů - © 2006 - 2024, Code & Design by Dario Kolar